Před sto lety, kdy byla objevena antibiotika, byla považována za průlom v historii medicíny. Dnes by nám tento typ léčby měl nahánět rostoucí obavy, protože si příliš málo pamatujeme na tradiční léčení našich předků, zatímco lékaři mají tendenci zapomínat, že antibiotika nejsou všelékem na všechny nemoci.
„Když jsem se probudil ráno 28. září 1928, tak jsem rozhodně neměl v plánu udělat revoluci v medicíně. Ale pak se něco stalo“. To přiznal skotský lékař Alexander Fleming. To byl totiž den, kdy zjistil, že objevil penicilin, který dokáže ničit škodlivé bakterie.
Penicilin byl průlom, protože si rychle umí poradit s mnoha nemocemi. Nicméně, dokonce i sir Fleming varoval před jeho zneužitím. Sám předpovídal, že se v průběhu doby škodlivé bakterie stanou rezistentní na léčbu.
Dnes vidíme, že slova Alexandra Fleminga zní jako proroctví. Nadměrné používání antibiotik se stalo standardem nejen v Evropě, ale i ve zbytku světa. Odhaduje se, že téměř tři procenta lidí užívají antibiotika každý den, na podzim a v zimě se toto číslo násobí.
Lékaři jsou často ochotni předepisovat tento typ léků i u pacientů s virovou infekcí, na které ale antibiotika nefungují. Nebudeme se snad ani bavit o lidech, kteří si antibiotika seženou „na vlastní pěst“, a kteří netuší, jak moc si mohou ublížit.
Díky tomu všemu je hrozba pneumokoků, stafylokoků, ale i jiných bakterií, které získaly vůči antibiotikům rezidenci, stále hrozivější. Ročně umírá zhruba 25 000 obyvatel Evropy právě na infekce, na které už antibiotika nedokáží působit.
Brání a zabíjí. Ale co vlastně zabíjí?
V současné době je na trhu asi 100 různých antibiotik. Jsou to látky, jejichž funkcí je zamezit růstu, nebo zabití škodlivých bakterií, hub a prvoků. Z tohoto důvodu jsou antibiotika rozdělena do dvou základních skupin:
baktericidní – ty úplně ničí zárodečné buňky
bakteriostatické – ovlivňují metabolismus bakteriální buňky, čímž brání růstu a množení škodlivých buněk
Antibiotika pomáhají vyrovnat se s mnoha infekčními onemocněními. Ačkoli jsou vysoce toxická, nepoškozují buňky v lidském těle. Drtivá většina antibiotik je vylučována močí, některé z látek jsou vylučovány žlučí.
Pacienti mohou být často překvapeni zjištěním, že léčbě antibiotiky by měl předcházet antibiogram. Že nevíte, co to je? Je to studie, která přesně zjistí místo infekce a určí nejvhodnější antibiotika, protože jak již bylo řečeno, ne všechna antibiotika se hodí na všechno.
Jak používat antibiotika?
Používání antibiotik je účinné a bezpečné, pokud se budete řídit několika pravidly, která striktně dodržujte!
Užívejte je nejméně jednu hodinu před, nebo dvě hodiny po jídle. Někdy jídlo může zpomalit absorpci některých antibiotik- například tetracyklinu.
Používejte tablety, nebo kapsle celé, protože jedině tak se s nimi dokáže váš žaludek vypořádat tak, že je nezničí kyselina chlorovodíková.
Pijte s nimi jen čistou vodu! Mléko, nebo mléčné výrobky? Zapomeňte! Vápník z mléka totiž radikálně utlumuje účinné látky antibiotik!
Během léčby se vyhněte konzumaci alkoholu. Kombinace antibiotik a alkoholu může mít skutečně nepříznivé příznaky ve formě nevolností, zvracení, bolestí hlavy a křečí. Alkohol rovněž oslabuje působení většiny antibakteriálních přípravků.
Antibiotická účinnost je závislá na příslušné koncentraci v tkáních, která musí být udržována po určitou dobu, a proto je nezbytné, aby se léky užívaly v pravidelných intervalech!
Nikdy nepřerušujte léčbu v okamžiku, kdy se vám zdá, že vám je dobře! Jediným výsledkem totiž bude to, že se dostaví recidiva a váš organismus už nebude na antibiotika reagovat!
Nikdy neužívejte antibiotika na vlastní pěst. Ač se vám bude zdát, že je nemoc stejná, jako před lety, tak vám nemusí pomoci! Naopak. Mohou ublížit!
Stejně jako ostatní léky, antibiotika někdy způsobují nežádoucí účinky. Obvykle se projevují ve střevním traktu formou nevolnosti, zvracení nebo průjmu. Někdy se objeví i vyrážka na kůži.
Antibiotika mohou vyvolávat i alergie, které způsobují anafylaktický šok, který může způsobit vysoké horečky, bolesti kloubů a těžký průjem. Většina příznaků vymizí po vysazení léků.
Antibiotikům se snažte vyhnout v těhotenství. Mohou totiž zvláště v prvním trimestru způsobit poškození plodu!
Síla antibiotik
Antibiotika bojují proti nebezpečným bakteriím v našem těle, ale zanechávají na něm své stopy. Ničí naše „přátelské“ bakterie, protože je neumí rozeznat od těch škodlivých.
Příznaky mohou zahrnovat bolesti břicha, nadýmání, průjem, opakované infekce dýchacích cest, alergie, chronickou únavu, snížení paměti a koncentrace, podrážděnost, deprese, kožní záněty, vyrážky na obličeji a časté infekce močového měchýře.
Jak s antibiotiky bez následků na imunitu?
Antibiotika oslabují naši imunitu, leč si nevybereme hodinu, ani dne, kdy je budeme potřebovat. Můžeme si ale vybrat, jak zmírnit jejich následky.
V době po užití antibiotik je nutné užívat probiotické doplňky, které obsahují laktobacily. Zjednodušeně řečeno to znamená doplňovat stravu jídlem, které nám svědčí ke znovunavrácení stability organismu.
Chraňte sami sebe! Zelené potraviny mají schopnost vyplavovat odpadní látky, které zvyšují odolnost proti stresu, navíc vytěsňují jedovaté kovy.
Tento článek byl vytvořen provozovatelem těchto stránek. Jeho kopírování není bez předchozího písemného svolení firmy Clear shot s.r.o. dovoleno.
Vyhledávačům se duplicitní obsah nelíbí a kopírováním tak poškozujete nás, ale i vás.
Plagiátorství je softwarově hlídáno. Informace čerpejte, ale nekopírujte!
